Caorle: co dělat a co vidět

Caorle je jedinečné město svého druhu. Jeho historie a založení, od 1. století do dnešního dne, jsou úzce spojeny s rybolovem a přístavní činností.

Město má římský původ (jeho jméno pochází z latinského Caprulae, pravděpodobně kvůli divokým kozám, které se pásly v lese, který dříve pokrýval ostrov), potvrzené různými archeologickými nálezy v moři a obětním oltářem zvaným “ara Licovia”, uchovaným v katedrále. Růst města byl způsoben jak výbornou polohou, která z něj učinila námořní přístav blízké Concordie (s níž je Caorle spojeno řekou Lemene), tak vylidňováním vnitrozemí během barbarských invazí. Růst města vedl k tomu, že v 6. století n.l. se Caorle stalo sídlem biskupství a jedním z 9 okresů řízených podestou (správa Serenissimy předpokládala rozdělení území na okresy). Ve 14. století n.l. způsobily nájezdy pirátů, invaze z Terstu a vpád Janovanů v roce 1379 postupné vylidňování.

Mnoho vzpomínek na tuto minulost zůstalo, nejstarší jsou katedrála z roku 1038 a zvonice. V interiéru katedrály, postavené s charakteristickou strohostí a přísností románského stylu, jsou uchovány významné umělecké díla, jako “Poslední večeře“, připisovaná benátčanovi Gregoriu Lazzarinimu, mistru Tiepola; “Zlatý oltář”, darovaný městu podle legendy Katarínou Cornaro, královnou Kypru, jako poděkování místním rybářům, kteří ji zachránili během ztroskotání v roce 1490, a malá dřevěná “Pieta” pokrytá zlatem. Bývalá biskupská kaple, nyní farní muzeum, hostí 6 desek zobrazujících apoštoly z 14. století, připisované umělci blízkému Paolovi Venezianovi, část staré ikonostázy umístěné mezi presbytářem a zbytkem hlavní lodě; “Relikviář vzácné krve”, obsahující podle tradice zem, po které prošel krvácející Ježíš; relikviář s lebkou svatého Štěpána Prvomučedníka, patrona Caorle, a další relikvie a sakrální vybavení. Zvonice, postavená současně s katedrálou, je také v románském stylu, válcovitého tvaru a zakončená kuželovou špicí. Původně byla používána jako pozorovací věž, díky výšce 48 metrů. Zvonice má sklon 1,4° směrem na východ-jihovýchod.

Svatyně Panny Marie Andělské, postavená v 17. století na stejném místě, kde kdysi stál kostelík zasvěcený svatému Michaelovi archandělovi. Podle tradice našli někteří rybáři, zatímco vrhali své sítě, na moři plovoucí sochu Panny Marie. Přinesli ji na břeh, poblíž kostela Anděla, a socha tak získala jméno “Panna Maria Andělská”. Podle lidových pověstí, když se ji pokusili přemístit do chrámu, snahy rybářů a přítomného lidu byly marné. Biskup poté pověřil úkolem děti, které díky své nevinnosti dokázaly sochu zvednout a přenést do kostela. Strop chrámu hostí barokní oltář pocházející z katedrály, dřevěnou sochu Panny Marie s dítětem a sochu z roku 1500 zobrazující archanděla Michaela s váhami a mečem, jak poráží ďábla. Každý rok se v Caorle koná soutěž “Scogliera viva”, kde umělci z celého světa soutěží ve vytesávání skalisek na pobřeží.